Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití metod a nástrojů průmyslu 4.0 v automobilovém průmyslu
Ochotný, Aleš ; Vančura, Jan (oponent) ; Hejtmánek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářské práce se věnuje problematice aktuálně probíhající čtvrté průmyslové revoluce a jejímu dopadu na automobilový průmysl. Tato rešerše také mapuje nové technologie použitelné pro zvýšení efektivity výroby automobilů. Uvádí příklady již uskutečněných projektů směrem ke kompletní digitalizaci podle vize Průmyslu 4.0 a jeho potenciál do budoucna. Část je také věnována podstatnému dopadu automatizace a digitalizace na lidské zdroje
Využití metod a nástrojů průmyslu 4.0 v automobilovém průmyslu
Ochotný, Aleš ; Vančura, Jan (oponent) ; Hejtmánek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářské práce se věnuje problematice aktuálně probíhající čtvrté průmyslové revoluce a jejímu dopadu na automobilový průmysl. Tato rešerše také mapuje nové technologie použitelné pro zvýšení efektivity výroby automobilů. Uvádí příklady již uskutečněných projektů směrem ke kompletní digitalizaci podle vize Průmyslu 4.0 a jeho potenciál do budoucna. Část je také věnována podstatnému dopadu automatizace a digitalizace na lidské zdroje
Rámcování Průmyslu 4.0 v českých médiích v letech 2013-2018
El Bournová, Hana ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
1 Anotace Průmysl 4.0 -⁠ tzv. "čtvrtá průmyslová revoluce" -⁠ spočívající v digitalizaci a automatizaci průmyslu je v českých médiích relativně novým tématem. Ne až tak novým tématem je digitalizace obecně, což je proces zavádění digitálních technologií v nejrůznějších oblastech výroby i života společnosti. Argumenty optimistů i kritiků digitálního pokroku se časem stabilizovaly ve dvou antagonistických paradigmatech, přičemž obě skupiny argumentů "prosakují" do mediálního diskurzu. V práci budou zkoumány hlavně tyto dva směry, ale rovněž bude zohledněn neutrální přístup, který neprotežuje ani jeden z extrémních protipólů. Práce bude zkoumat rámcování tématu a shodu mezi mediální prezentací a akademickou literaturou. Účastníky akademické debaty na téma digitální věk můžeme najít mimo jiné mezi teoretiky digitálních médií. Lze je v zásadě rozdělit do dvou hlavních táborů. Optimisté (Negroponte, Jenkins, Mařík) v principu vyzdvihují nové možnosti, které digitalizace přináší, naopak kritikové (McChesney, Spitzer, Morozov) poukazují na to, že digitální pokrok je nebezpečný. Na jedné straně dochází k protežování digitálního pokroku a zavádění robotizace, na druhé straně však akademici varují před úpadkem společnosti a negativní stránkou digitálního věku. V práci proto půjde o to porovnat tyto argumenty s rámci...
Flexibilní formy zaměstnávání
Pavlovová, Adéla ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Flexibilní formy zaměstnávání Abstrakt Ve své práci se zabývám flexibilními formami zaměstnávání, které v současné době česká právní úprava nabízí a těmi, které se teprve mohou stát součástí právního řádu v České republice. Flexibilní možnosti úpravy forem zaměstnávání jsou v současné době na vzestupu, a proto je aktuální se zabývat možnostmi, které právní úprava nabízí. V první části práce se zaměřuji na definování základních pojmů právního a teoretického rámce flexibilních forem zaměstnávání a zmiňuji v této souvislosti význam flexicurity, jakožto konceptu, který formuje podobu flexibilního zaměstnávání v posledních letech. V další části této práce se již zaměřuji na popis jednotlivých forem zaměstnávání a to z hlediska jejich právní úpravy, způsobu, jakým je lze využít a také jaké výzvy jsou spojeny s využíváním jednotlivých forem zaměstnávání a také v jakých aspektech lze spatřovat projevy flexibility v těchto druzích flexibilního zaměstnávání. Jedná se mimo jiné o pracovní poměr na dobu určitou, distanční výkon práce a z pohledu pracovní doby také zhuštěný pracovní týden a pružnou pracovní dobu. Krátce se věnuji také novým formám flexibilního zaměstnávání, které se teprve dostávají do popředí a to job sharing, sdílení zaměstnanců, interim management, casual work a také nové formy zaměstnávání...
Industry 4.0 - readiness of industries
Papcunová, Zuzana ; Lorenc, Miroslav (vedoucí práce) ; Martínez, Felipe (oponent)
Bakalářská práce se věnuje současně velmi diskutovanému tématu - Průmysl 4.0 a jeho současnému a budoucímu zásahu do podniků v hutním průmyslu. V teoretické části práce je představení konceptu Průmysl 4.0, státních koncepcí, ekonomické situace v průmyslu a postavení České republiky ve světě průmyslu. Výsledkem práce bude zjištění připravenosti hutních podniků k této nové průmyslové revoluce. Dotazníkové šetření mezi odborníky z praxe v konkrétních hutních firmách na Slovensku i Česku ukáží jako jsou vnímány nové výzvy s příchodem nových technologií a kdy by se mohly stát standardem.
Role technologických změn na příjmové nerovnosti ve Spojených státech
Deskoska, Elena ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá vliv technologické změny na příjmové nerovnosti ve Spojených státech amerických. Práce integruje teoretické a analytické poznatky o způsoby, jimiž technologická změna ovlivňuje příjmovu nerovnosti.Výzkum je založen na datech o příjmové nerovnosti začinající od roku 1913. Nicméně, studium upřednostňuje příjmové nerovnosti v letech mezi 1970 a 2010s, neboť toto datum označuje začatek objevu IT technologie a globalizace v USA. Dále zahrnuje analýzu o roli globalizace na příjmové nerovnosti v USA. Také doplňuje výzkum příjmové nerovnosti o ostatních faktorech vznikajících v důsledku politické a ekonomické struktury země. Konečně dává předpověď ohledně budoucího stavu amerického prácovnícho trhu vzhledem možným dopadů technologií čtvrté průmyslové revoluce.
Nové trendy ve výrobní logistice
Schreiberová, Veronika ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Vinš, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje konkrétně na Iniciativu Průmysl 4.0 a její budoucnost v podmínkách České republiky. Seznamuje čtenáře s aspekty, které by Průmysl 4.0 měl vnést do jednotlivých sfér. Zasazuje tuto národní iniciativu do kontextu globálních průmyslových vizí, přičemž se zaměřuje především na evropské koncepce, z nichž především na německou koncepci Industrie 4.0. Prostřednictvím analýzy, komparace, sumarizace a zobecnění práce popírá fakt, že by Iniciativa Průmysl 4.0 byla pouhou kopií Industrie 4.0. Práce české koncepci přiznává její reálnou proveditelnost, avšak za podmínek plného nasazení v aktivitách Průmyslu 4.0 ze strany všech zahrnutých subjektů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.